Dramasloupek
Adély Vondrákové
Všichni dobře víme, že děti a zvířata na jeviště nepatří. Jenže tak jako všechna pravidla, se i ta divadelní občas porušují – tedy alespoň ta, u kterých nehrozí, že se duchové divadla rozběsní.
Někteří dramatici dělají naschvály a natruc vyžadují ve svých textech zvíře. Někdy to bez zvířete prostě nejde. Po tom, co si Jiří Š Hájek v mladoboleslavském divadle vyzkoušel, jak se režijně pracuje s živou slepicí, rozhodl se do rolí srnek v Návštěvě staré dámy přece jen nakonec obsadit herce. Pro Kryštofa Dvořáčka jsou role kopytníků pomalu rutina, protože už pro Tři mušketýry se musel naučit zaržát jako kůň. Oproti tomu Jiří Perůtka u nás v divadle s rolí srnce hostuje, a tak mohl být zaskočen. Nicméně po počátečních drobných obtížích s dupáním se oba v rekordním čase naučili nejenom text, ale také velice ladně klusat.
Každoročně se s Jaroslavem Slánským zamýšlíme nad tím, jak by mohl znít podtitul sezony. Čím všechny ty hry propojit? A přitom to máme celou dobu před nosem. Srny. Srny jsou, zdá se, jakousi stálicí našeho divadla. Roku 2012 se v MDK dokonce hrála inscenace Srnky a také v letošní, již 108. divadelní sezoně se na repertoáru objeví jedna nová srna: pro letošek se jí stane Bára Janatková v inscenaci o osudech Oty Pavla Jak jsem potkal ďábla.
Umělecký soubor každý rok netrpělivě očekává zejména dvě věci – dramaturgický plán na příští sezonu a obsazení jednotlivých titulů. Dramplán už je odtajněn a kdo bude letos hrát srnu už také víme. Tak teď ještě zbývá říct Lence Zbrankové, že ačkoliv je jako laňka, pasovali jsme ji do role maminky jen o sedm let mladšího Jaroslava Slánského. Tak snad ji to nerozběsní…
Přijďte do divadla.
Zvu vás.
