Říjnovou premiérou bude adaptace filmového hitu Nedotknutelní. O připravované novince o přátelství aristokratického kvadruplegika Philippa a jeho živelného ošetřovatele Drisse jsme si povídali s režisérem Jiřím Š Hájkem.
Francouzský snímek se stal celosvětovou senzací a sklidil obrovský úspěch u diváků i kritiky. Nebojíš se srovnání filmu s naší inscenací?
Srovnávání se nebojím, s filmem komunikuji, snažím se s ním vést dialog. Netvoříme přepis filmu na jeviště, ale jde nám o převedení silného a poutavého příběhu o vztahu mezi dvěma diametrálně odlišnými muži. Samozřejmě
přenášíme na jeviště ikonické scény, které diváci budou z filmu znát, ale děláme divadlo, filmovou látku zdivadelňujeme.
Nový titul prezentujeme jako černou komedii o síle přátelství. Jaké téma ve hře je pro tebe to nejdůležitější?
Vůle žít nebo možná nebát se žít život se vším všudy! Schopnost i v těch nejhorších podmínkách a situacích nalézt možnost žít důstojně a vzrušivě.
Co tě na příběhu ochrnutého aristokrata a jeho drzého ošetřovatele baví nejvíc?
Nadhled a autenticita. Síla tohoto díla tkví především ve schopnosti dívat se na svět neustále s humorem. Kombinace tragického příběhu a humoru bez hranic přináší zábavný koktejl, až to trochu bolí. Je v tom vlastně všechno, co v dobrém příběhu být má. Romantika, humor, drama a autenticita.
Jako Philippe se představí Lukáš Pečenka, jako Driss Kryštof Dvořáček. Proč právě oni?
Právě kvůli autenticitě. Potřeboval jsem nekopírovat představu vyšlou z filmu, tedy dvoumetrového černocha a postaršího pána. Hledal jsem dvě autentické osobnosti, které do postav dají sebe. Když to zjednoduším, bylo pro mě důležité najít autentického poděsa s dobrým srdcem, kterým pro mě Kryštof je, a přemýšlivého člověka, co už si kdečím prošel a má „svůj“ smysl pro humor, což je za mě určitě Lukáš. Nechtěl jsem, aby postavy museli jen hrát, ale aby do nich vložili své osobnosti. Tak jako chci vést dialog s filmem, tak je potřeba vést permanentní dialog s postavou.
Autorem scény a kostýmů je mladý výtvarník Michal Spratek, který s MDK spolupracuje vůbec poprvé. Na co se diváci mohou po vizuální stránce těšit?
Michal je esteticky výrazný, vypulírovaný, ostrý a detailní… a je mladý, což se ve výtvarné složce také odrazí. Chtěli jsme současnost. Současnost stylizovanou – nikoliv vnějškovým gestem, ale autentickým prostředím. Navíc Michal přemýšlí velmi dramaturgicky, takže přináší funkčnost a vycizelovanost zároveň.
Na co dalšího bys publikum nalákal?
Nemůžu opomenout originální hudbu, kterou pro nás skládá klavírní virtuos Zdeněk Král. A taky snad na tvar, který rozhýbe kladenské jeviště zase trochu jinak.
