Přijměte pozvání na Koncert k výročí republiky, kterým 26. října od 19:00 navážeme na další ze série spoluprací se Severočeskou filharmonií Teplice.
Se Severočeskou filharmonií Teplice spolupracujeme pravidelně. Prosím, představ našim divákům toto hudební těleso.
Severočeská filharmonie Teplice náleží k nejstarším a nejlepším českým orchestrům. Vždy, když přijedu na zkoušku, přicházím ke kolegyním a kolegům, kteří jsou vynikajícími hudebníky, a zároveň milými a ochotnými partnery při zkoušení.
Jaký máš vztah k dílu Antonína Dvořáka?
Čím více pronikám do jeho rozsáhlé a rozmanité tvorby, tím více žasnu nad jeho géniem. A rád bych v této souvislosti upozornil, že podobně jako Kladno je středočeským kulturním centrem, tak i Dvořák má kořeny v širším okolí Kladna – v Nelahozevsi se narodil, ve Velvarech je pohřben jeho tatínek, ve Zlonicích studoval a věnoval jim svoji první symfonii.
A nejvýrazněji působil v Praze. Takže jsem moc rád, že i vaše divadlo, třebaže je především činoherní, se k odkazu velkého Středočecha opakovaně hlásí.
Čím si tě získaly symfonické básně podle Kytice K. J. Erbena?
V kontextu jeho tvorby se jedná o vrcholné kompozice. Polednice je asi nejdramatičtější báseň plná zvratů a v první
části večera bude dobře kontrastovat s melancholickým Holoubkem. A na závěr koncertu zazní košatý a velkoryse komponovaný Zlatý kolovrat. Na co se ale opravdu hodně těším, je přednes jednotlivých Erbenových básní před každou skladbou. Myslím, že účinek Dvořákových kompozic se v sousedství s jejich literárními předlohami znásobí. A je to krásné propojení světa hudby s činoherním divadlem, za což Ti, Jardo, moc děkuji.