Jaromíra Mílová
herečka
Jaromíra Mílová vystudovala Konzervatoř v Ostravě (dnes Janáčkova konzervatoř) a ještě v průběhu studia začala hostovat v Národním divadle moravskoslezském (tehdy pod názvem Divadlo Zdeňka Nejedlého), v Divadle Petra Bezruče a v Hanáckém divadle v Prostějově (dnešní HaDivadlo). Po ukončení studia se roku 1982 stala členkou uměleckého souboru Západočeského divadla v Chebu, kde strávila čtyři roky a ztvárnila nespočet rolí. Za všechny jmenujme např. Julii v Romeovi a Julii (rež. František Hromada, 1985), Mahulenu v Radúzovi a Mahuleně (rež. Pavel Pecháček, 1984), Alenku v Alence v říši za zrcadlem (rež. František Hromada, 1984), za kterou získala cenu Zdeňka Hofbauera za ženský herecký výkon. Roku 1986 navázala krátkou spolupráci s Činoherním studiem v Ústí nad Labem (Princezna T., rež. Pavel Pecháček, 1986, Manželství po francouzsku, rež. Jiří Krejčí, 1987, Kartotéka, rež. Petr Kracik, 1987). Mezi lety 1987 a 1994 byla v angažmá v Městském divadle v Mostě (tehdy Divadlo pracujících), kde hrála např. Konstanze v Amadeovi (rež. Pavel Pecháček, 1993), Helenku v Pohádce máje (rež. Pavel Pecháček, 1992), Lišku v Malém princi (rež. Zbyněk Srba, 1990), Julii ve Dvou kavalírech z Verony (rež. Pavel Pecháček, 1989). Od roku 1994 byla členkou Činohry Národního divadla v Praze. V Národním divadle strávila 22 leta vytvořila zde na 50 rolí. Její první rolí ve Zlaté kapličce byla Solvejg v Peeru Gyntovi (rež. Jan Kačer, 1994), dále si zde zahrála například i Maryšu (rež. J. A. Pitínský, 1999), Markýtku v Našich furiantech (rež. J. A. Pitínský, 2004), Rozáru ve Zvonech (rež. J. A. Pitínský, 2006), Elvíru v Don Juanovi (rež. Jan Nebeský, 2008), Zdenu Janáčkovou v Listech důvěrných (rež. Lucie Bělohradská, 2009), Ivy v Srpnu v zemi indiánů (rež. Michal Dočekal) nebo Paní Lindeovouv Co se stalo, když Nora opustila manžela (rež. Michal Dočekal, 2010). V Národním divadle měla možnost spolupracovat s předními českými režiséry, mezi kterými byli Otomar Krejča, Ivan Rajmont, Miroslav Krobot, Ivo Krobot, Dušan Pařízek a další. Pohostinsky hrála v pražském Divadle Komedie, Divadle U Valšů a v PiDivadle při Vyšší odborné škole herecké, v současnosti ji mohou diváci vidět také na jevišti Divadla Na Jezerce. Kromě více než 130 divadelních rolí ji diváci znají i díky množství filmové a televizní práce. Za roli ve filmu Jiřího Menzela Báječní muži s klikou získala roku 1980 cenu na mezinárodním festivalu Festival International du Films deComédie ve švýcarském Vevey, který pořádala Oona Chaplin. Další výrazné role ztvárnila například ve filmech Housata (1979), Hon na kočku (1979), Jako jed (1985), Zapomenuté světlo (1996) a Kráska v nesnázích (2006). Z televizních rolí jmenujme třeba seriály Přátelé Zeleného údolí (1980), Třetí patro (1985) či Hraběnky (2007). Věnovala se taktéž pedagogické činnosti, dva roky vyučovala herectví na Pražské konzervatoři a devět let na Vyšší odborné škole herecké v Praze.
Roku 2016 vstoupila do angažmá v Městském divadle Kladno, kde se její první rolí stala Jeanette Burmeisterová v muzikálu Donaha! (rež. Ondřej Brousek, 2016). Mezi její další role na prknech kladenské činohry patří například Bábi Zlopočasná v Soudných sestrách (rež. Petr Palouš, Jiří Š Hájek, 2016), Phillis v Central Park West (rež. Petr Hruška, 2017) či Madame Arcati v Rozverném duchovi (rež. Martin Vokoun, 2020).