Přeskočit na obsah

O divadle

Městské divadlo Kladno je jedním z nejstarších českých činoherních divadel; pokračuje ve více než stoleté tradici profesionální kladenské scény. Na repertoáru divadla se pravidelně objevují jak činoherní tak muzikálové inscenace, klasická dramata i současné hry v českých premiérách. Program navíc doplňuje i řada doprovodných akcí a vzdělávacích aktivit. 

Práci Městského divadla Kladno a Divadla Lampion na půdorysu dvousouborového divadla zastřešuje organizace Divadla Kladno s.r.o. Ta vznikla rozhodnutím magistrátu Statutárního města Kladno v roce 2012. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, jejíž působnost vykonává Rada města Kladna. Jednatelem společnosti (statutárním orgánem)  je v současné době Jan Krafka. Kontrolním orgánem společnosti, který dohlíží na činnost jednatele, je pětičlenná dozorčí rada (současní členové: Jindra Burešová, MgA. Tomáš Hron, Zdeněk Jizba, Tomáš Klouda, MUDr. Marcela Malcová). Na činnost společnosti Divadla Kladno s.r.o. finančně přispívá Statutární město Kladno a Středočeský kraj.

Historická budova Městského divadla Kladno

Historická budova kladenského divadla z let 1910–11 byla jednou z prvních realizovaných prací architekta Jaroslava Rösslera. Stylové pojetí stavby plně ovládla geometrická moderna. Ve vnitřním prostorovém uspořádání se autor projektu nerozhodl pro radikální odklon od tradičního řešení, přesto prostorové řešení kladenského divadla náleží k tomu nejlepšímu, čeho u nás bylo v předválečném desetiletí dosaženo.

Divadlo stojí ve Dvořákových sadech a hlavní fasádou je orientované na jihozápad do přilehlé ulice J. Hory. Je postavené na obdélném půdoryse s vystupující zadní částí pozdějšího přístavku a kryje jej sedlová střecha. Hlavním modelačním motivem vstupního pětiosého průčelí je segmentová stupňovitá střední část sledující svým tvarem hlediště sevřená dvěma postranními rizality s hlavními schodišti budovy. Rizality kryjí výrazné na střeše hlavní budovy nezávislé valbové stříšky. Tvar závěru hlediště opisují i oblá nároží hlavního průčelí budovy. Nejnižší stupeň střední segmentové části tvoří hmota vestibulu se třemi vchody, další pak otevřená terasa a nejvyšší stupeň trojúhelníkový štít – atika, na kterém se soustředila hlavní dekorativní výzdoba fasády. Na jejích stupních jsou osazena válcovitá akrotéria a na přední straně v profilovaných štukových rámcích secesní ženské postavy – múzy a mezi nimi znak města Kladna. Múza nalevo třímá v rukou lyru, múza napravo má položenou ruku na divadelní masce. Motiv masek se objevuje také v trojúhelníkových suprafenestrách završujících velká vertikální okna rizalitů. Výrazným modelačním prvkem fasády jsou štukové profilované rámce zdůrazňující téměř všechny otvory hlavní fasády. Boční nároží nesou v úrovni druhého patra stylizované dekorativní motivy květinových váz v úrovni přízemí nároží prolamují tři malá vertikální okénka. Součástí hlavního průčelí jsou i kovové kandelábry stojící v krajních osách střední části fasády. Šestnáctiosá boční jižní fasáda je modelována pouze dvěma rizality, přičemž východní rozměrnější zdůrazňující vnitřní přechod mezi jevištěm a hledištěm završuje trojůhelníkový štít. Mezi rizality se nachází schodiště postranního vchodu se zděným stupňovitým zábradlím, ve výzdobě fasády se opakuje motiv použitý již na vstupní fasádě, jednoduché profilované štukové rámce rámující otvory fasády. Podobu zadní fasády divadla tvoří především  dodatečné několikanásobné pozdější přístavby divadla. Poněkud honosnější je další vedlejší fasáda obrácená na jihovýchod do přilehlé divadelní ulice.  Zde průčelí mezi rizality rozšiřuje lodžie kryjící postranní vchod divadla, jejíž střížku podpírají obdélné sloupy s dekorativně zvýrazněnými hlavicemi. Hlavní vstup divadla ústí do obloukového vestibulu, jehož rohy vyplňují trojboké dřevěné pokladny s s původní dekorativní výzdobou. Z vestibulu vedou dva vchody do přilehlých kuloárů, opisujících tvar hlediště, z kuloáru v přízemí lze vstoupit na hlavní schodiště ústící do kuloáru v patře obsluhující balkon hlediště. Hlediště má obdélný tvar se segmentovou zadní částí. Interiér hlediště završuje zavěšený strop se štukovým podhledem zdůrazňující  tvar půdorysu jeviště. Oponu nesoucí název „Práce, spořivost, věda a umění“ získalo divadlo v roce 1929 jako dar od Městské spořitelny, jejím autorem byl Josef Wenig. Její podoba zachycuje kromě postav symbolizujících její název také městské motivy – kladenské hutě, novou budovu spořitelny, Mariánské sousoší a rytíře z kladenské radnice.

V létě 2011 byla kvůli havarijnímu stavu uzavřena historická budova divadla. Na sklonku roku 2012 byla zahájena dlouho odkládaná rekonstrukce podle projektu akad. arch. Davida Vávry. Zkušební provoz byl zahájen v dubnu 2016, slavnostní znovuotevření divadelní budovy pak proběhlo v září 2016.

Průvodní zpráva – Rekonstrukce středočeského divadla Kladno ke stažení zde.

Facebook Youtube Instagram