Nahrávám...

Rekviem za nekonečno

Nevyřčené ticho

Choreografie: Tomáš Rychetský

Hudba: Leoš Janáček, Klavírní sonáta I.X. 1905 "Z ulice"

Scéna: Milan Cais

Kostýmy: Roman Šolc

Světelný design: Daniel Tesař

Asistent choreografie: Linda Svidró

Obnovená premiéra: 22.10.2017 v Praze

Tančí: 4 sólisté Pražského komorního baletu

Délka: 17 minut

Inspirace klavírní sonátou Leoše Janáčka "Z ulice" na motivy studentské tragédie z roku 1905, vedla k vytvoření intimní niterné miniatury pro jednoho muže a tři ženy.

"Andělé se stříbrnými křídly by neměli poznat bolest, kdybych jen mohl trpět za Tebe.

Jestli Bůh určil, že pouze On může porozumět, doufám, že to jsou Tvé oči, kterými hledí."

(Martin L. Gore)

technická pauza 5 minut

Chvilka POEzie

Choreografie: Marek Svobodník

Hudba:  Jaroslav Ježek a Bedřich Nikodém

Hudební koláž: Marek Svobodník

Návrh scénografie: Petr Siedlaczek

Návrh kostýmů: Pavel Knolle

Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek

Asistent choreografie: Igor Vejsada

Světová premiéra: 18.12.2016 v Praze  

Tančí: Igor Vejsada a 4 sólisté Pražského komorního baletu

Délka: 20 minut

Černá taneční groteska na motivy proslulé basně Edgara Allana Poea "Havran".

"S čekáním přichází nejedna kratochvíle, třeba i smrt."

 ----------------------------------------------- pauza 20 minut -------------------------------------------

Rekviem za nekonečno

Námět: Pavel Šimák a Tom Rychetský

Choreografie: Tom Rychetský

Hudba: Antonín Dvořák, Rekviem B-moll, Op. 89 selection (výběr: Requiem Aeternam, Dies Irae, Confutatis Maledictus, Sanctus, Agnus Dei)

Režie: Pavel Šimák

Scéna a kostýmy: Petra Lebdušková

Světelný design: Jakub Sloup

Asistent choreografie: Linda Svidró

Česká premiéra: 22.10.2017 Divadlo na Vinohradech

Tančí: 8 sólistů Pražského komorního baletu

Délka: 40 minut

Taneční příběh o hledání odpovědí na otázky, které leží na tenké hranici mezi koncem a začátkem života a možná i dál. V duchovním prostoru Dvořákova Requiem choreografie vypráví děj konkrétního lidského osudu, který se prodírá napříč časem… Requiem je sice z podstaty „mše za zemřelé“, nicméně v našem ztvárnění se snažíme o vyjádření víry, že životní energie nemůže jednoduše zmizet, jen se proměňuje a je předávána dál a stejně jako tanec má nekonečně mnoho podob.

„Přicházím z nekonečna... A jdu do dalekého věčna. Vždycky existuje zítřek, i dnešek byl předtím zítřek.“ (Johannes Mario Simmel, rakouský spisovatel)

Antonín Dvořák zkomponoval Rekviem na začátku vrcholného období své tvorby, v roce 1890. Skladba se neváže ke konkrétní osobě či události, ale je jedinou velkou reflexí obecně znepokojivých otázek lidského bytí, žalu a útěchy ve smrti, smyslu žití a umírání, stejně jako naděje. Dvořák byl hluboce věřícím člověkem, proto i toto geniální dílo je prodchnuto obdivuhodnou čistotou víry, duchovností, pokorou a nevšední autenticitou myšlenek. Všechny pocity, které v nás vyvolává tak vyvěrají z osobní Dvořákovy filozofie a jejich umělecká realizace je formálně i obsahově dokonalá.

Premiéra je věnována prof. Pavlu Šmokovi k nedožitým 90. narozeninám.

O choreografech

Tom Rychetský

Vystudoval Taneční konzervatoř hlavního města Prahy. V roce 2000 nastoupil do Pražského komorního baletu, kde tančil v dílech předních českých i zahraničních choreografů (J.Kodet, J.Kylián, P.Šmok, L.Vaculík, P.Zuska, Ch.Bruce, P.Delcroix, aj.). Od sezony 2003/2004 byl členem baletu Národního divadla v Praze, kde tančil v choreografiích Jiřího Kyliána (Stamping ground, Petite Mort, Last Touch), Conny Janssen (Álbum Familiar), Itzika Galili (Through Nana´s Eye), Petra Zusky (Little Extreme, Svěcení jara, aj.) či Matse Eka (Carmen). V roce 2002 zakládá taneční skupinu TODAnce company, ve které se věnuje choreografické práci společně s Davidem Stránským (Nanopicture, Č4yři, Šťastná sedma, Positivní…?). Jako choreograf spolupracuje s baletem Národního divadla v Praze (Take this out!, Pandemonium a Nevyřčené ticho). Spolupráce s Viktorem Konvalinkou a Pavlem Hejným vedla v roce 2009 k založení nezávislého souboru Dekkadancers (Umíněnost ztracených, Nedokončený kus, Kill de Bill, Deka pod dekou, Jakstohoven, Caves and creatures). Následovala spolupráce s nezávislými tanečními soubory 420people, Pražský komorní balet či Bohemia Balet. Mezi jeho poslední autorskou tvorbu se řadí choreografie a režie díla „Airground“ pro Cirk La Putyka a choreografie dokudrama „3100 C mé krve“ pro Horácké divadlo v Jihlavě. Za choreografii „Nedokončený kus“ získal v roce 2011 1. cenu na Mezinárodní choreografické soutěži v Plzni a současně prémii za nejlepší autorské dílo. V rámci Mezinárodní video-art soutěži Janáček kontra expresionismus Brno 2010, která se konala pod záštitou Jiřího Kyliána, získal 1. cenu za kus Sinfonietta_Dekkadancers. V současné době působí jako nezávislý choreograf a umělec.

Marek Svobodník

Vystudoval Taneční konzervatoř v Brně, po niž prošel několika angažmá: NDM 2003-06, Laterna Magika 2006-08, NDB 2008-12, od roku 2012 balet ND Praha. Během své taneční kariéry spolupracoval v řadě projektů např: s Pro-ART company, Pas de theatre Ostrava, Katedra alt.herectví DAMU nebo s DEKKADANCERS, které společně s Ondřejem Vinklátem a Štěpánem Pecharem vede od roku 2015.

Jako choreograf vytvořil nebo spoluvytvořil představení Čertstory (divadlo Reduta NDB 2012), Obrazy (ND scéna Kolowrat, 2014), Catch27 (NDB 2014), Chvilka POEzie (PKB 2016). V současné době tvoří choreografie hlavně pro soubor DEKKADANCERS.

Česká premiéra: 22. 10. 2017, Divadlo na Vinohradech v Praze

Nejbližší termíny: