Nahrávám...

Premiéra 26. 10. 2007

Délka představení: 120 minut

Goethe nazval Molièra komediantem, jehož velikost dosáhla hranic tragédie. Molière přitahuje všechny: diváky, režiséry, herce – i divadelní dějepisci mu věnují tolik pozornosti, jako málokterému komediografovi. V době svého vzniku jeho komedie provokovaly, útočily, dráždily. Dnešní svět je otrlejší a cyničtější, ulita hříšníků je neprůstřelnější a odolá i mediálním skandálům. Ale ztrácí kvůli tomu Molièrova satira na síle? Možná že právě naopak. Dokud jsou lidské chyby skrývaným přestupkem, jsou směšné, ale ze společnosti, kde se sobectví a bezohlednost stane normou, po čertech mrazí, a komedie přestává být jen k smíchu. Lakomec patří k takzvaným komediím charakterovým. Mamon je povahový rys člověka, ideologie peněz a zisku příznakem naší doby. Molière byl mistrným portrétistou lidských povah, ale smějeme-li se jeho postavám, nebavíme se jen nad vlastnostmi jednotlivců – poznáváme v nich svůj vlastní svět. A to je i úkol divadla, vidět hry očima svého diváka. Molière ne náhodou láká stále víc režisérů, mají v něm právě dnes co objevovat.